V mediálním i odborném právním prostoru je v poslední době stále častěji skloňován pojem blind trust neboli „slepý“ trust. Tento pojem, přestože není přímo zakotven v českém právním řádu, bývá často zmiňován v souvislosti se střetem zájmů a s postavou Andreje Babiše. O co se tedy jedná?
Blind trust představuje specifickou formu trustu, v níž je správa majetku plně svěřena nezávislému správci, zatímco zakladatel trustu nemá oprávnění zasahovat do jeho správy, nemá žádné informace o způsobu správy majetku, ani jeho složení v průběhu správy. Zakladatel současně může, ale nemusí být beneficientem, resp. příjemcem plnění z trustu.
Lze blind trust zřídit v České republice?
Českým ekvivalentem trustu je svěřenský fond, tedy entita, v níž správce spravuje majetek vyčleněný zakladatelem ve prospěch beneficienta, kterým může být zakladatel sám či jakákoliv jiná osoba. Český právní řád „slepý“ svěřenský fond výslovně neupravuje, jeho zřízení však ani nevylučuje. Jeho založení si proto s ohledem na širokou autonomii vůle zakladatelů fondu dokážeme představit. Aby svěřenský fond byl fondem „slepým“, musel by být koncipován tak, že zakladatel nemá na spravovaný majetek žádný vliv, nemá přehled o správě majetku a nemá přiznaná ani další oprávnění, jako je např. právo volit či odvolávat svěřenského správce či libovolně rozhodnout o zrušení svěřenského fondu. Zakladatel by se mimo jiné musel vzdát tzv. dohledových oprávnění, která jsou mu defaultně přiznaná zákonem.
Problematika střetu zájmů
Střet zájmů představuje zásadní společenský problém v situacích, kdy mohou kolidovat osobní majetkové zájmy veřejného funkcionáře s výkonem veřejné funkce. Dle českého zákona o střetu zájmů se veřejný funkcionář musí zdržet jakéhokoli jednání, při němž by jeho osobní zájem mohl ovlivnit výkon funkce. Osobním zájmem se rozumí jakýkoli prospěch či výhoda pro něj samotného, jeho blízké osoby nebo jím ovládané právnické osoby, pokud nejde o obecný prospěch dostupný všem.
Blind trusty v zahraničí
Blind trusty mají původ v anglosaských zemích, kde jsou pro účely řešení otázky střetu zájmů typicky využívány. Ani v takovém prostředí se však neobejdou bez pochybností. Příkladem může být blind trust bývalé britské premiérky Theresy May, která čelila kritice za to, že odmítla zveřejnit, jaká aktiva do trustové struktury vložila, což vyvolalo pochybnosti o skutečné transparentnosti. Podobně bývalý britský premiér Rishi Sunak čelil kritice poté, co se ukázalo, že jeho manželka má značné zahraniční investice a on sám využívá blind trust, který mu fakticky umožňuje vyhnout se detailnímu zveřejnění finančních zájmů. Nutno dodat, že ve Velké Británii nejsou blind trusty speciálně upraveny a obdobně jako v České republice je jejich zřízení otázkou vhodného nastavení.
Více na ekonom.cz

