Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
Rekodifikace soukromého práva účinná od 1. ledna 2014 přinesla do českého právního řádu zásadní koncepční změny pro správu majetku. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („občanský zákoník“), přinesl nejen zavedení nového institutu svěřenského fondu, ale také nové pojetí fundací, které nově umožnilo jejich zakládání i k soukromým účelům.
Ze systematiky občanského zákoníku vyplývá, že nadační fond byl koncipován jako jednodušší a administrativně i ekonomicky méně náročná varianta fundace. Při strukturování majetku tak nadační fond stojí na pomezí českých entit pro správu majetku: sdílí právní subjektivitu s nadací, avšak flexibilitou správy se blíží svěřenskému fondu.
Autoři:
Lucie Krotilová, advokát v Portos, advokátní kancelář s.r.o., senior konzultant CCS PREMIUM TRUST a.s.
Denisa Tobková, paralegal v Portos, advokátní kancelář s.r.o. a CCS PREMIUM TRUST a.s.
Více na pravniprostor.cz

