Porovnání nadačních fondů
a nadací

Fundace patří mezi právnické osoby, které v českém právu zaujímají výjimečné postavení – jejich existence stojí na majetku vyčleněném k určitému účelu a jejich činnost je tímto účelem pevně svázána. Základními formami jsou nadace a nadační fond, které se od sebe liší zejména v požadavcích na základní kapitál, dlouhodobosti a způsobu nakládání s majetkem.

Nadační fond představuje flexibilnější formu fundace ve srovnání s nadací, a to především díky nižším vstupním požadavkům. Pro zvolení vhodné formy fundace záleží na potřebách a požadavcích klienta. Zatímco nadace musí disponovat nadační jistinou minimálně ve výši 500 000 Kč a její výše se zapisuje do veřejného rejstříku jako nadační kapitál, u nadačního fondu taková povinnost neexistuje, a proto zde není určena žádná minimální výše vyčleňovaného majetku. Majetek nadace, tvořící nadační jistinu, nelze zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu, s výjimkou situace, kdy nadace provozuje obchodní závod – v takovém případě lze majetek využít jen v rozsahu nezbytném pro jeho plynulý provoz.

Co se týče vkladu majetku, nadační fond představuje flexibilnější formu, protože nevyžaduje, aby vložený majetek zajišťoval trvalý výnos. Díky tomu je možné do něj vložit i volatilní aktiva, jako jsou akcie, kryptoměny či jiné investiční nástroje, které by pro nadaci nebyly vhodné. Naopak u nadace musí být každý nepeněžitý vklad schopen přinášet trvalý výnos.

Založení obou typů fundací probíhá prostřednictvím sepsání zakládací listiny nebo pořízením pro případ smrti. Nadační fond nabízí výrazně vyšší míru flexibility než nadace. U nadací je vyžadováno, aby zakládací listina byla sepsána ve formě veřejné listiny, zatímco právní úprava nadačního fondu tuto povinnost nestanovuje. Přesto klientům vždy doporučujeme, aby i při zakládání nadačního fondu zakládací listinu sepisovali ve formě veřejné listiny. 

Zatímco nadační fond nabízí výrazně volnější možnosti právního nastavení a úprav svých pravidel, nadace je přísněji regulována s cílem zajistit trvalou správu majetku v souladu s veřejně prospěšným posláním. Výběr mezi nimi by měl vždy zohlednit konkrétní cíle zakladatele, požadovanou míru flexibility a potřebu právní jistoty. Nadační fondy jsou tedy na rozdíl od nadací používány stejně jako svěřenské fondy pro soukromé účely, resp. pro správu soukromého majetku (a to včetně toho „podnikatelského“), zatímco nadace jsou využívány výlučně pro účely veřejně prospěšné.

Nadace mají trvalý charakter, a proto jejich zrušení nebývá běžné. K ukončení činnosti dochází buď bez likvidace, tedy formou fúze, sloučení či změny právní formy (pokračování činnosti v jiné podobě), nebo s likvidací, což znamená definitivní ukončení existence. Konečný zánik nastává až výmazem z nadačního rejstříku. Na rozdíl od nadací mají nadační fondy spíše dočasný charakter a k jejich zániku dochází po dosažení cíle, pro který byly vytvořeny, pokud nadále nejsou schopny plnit svůj účel, nebo pokud byly založeny na předem určenou dobu. O jejich zrušení rozhoduje správní rada a následnou likvidaci provádí likvidátor.

Více na pravniprostor.cz