Založení, vznik a zánik nadačního fondu – životní cyklus

Popularita nadačních fondů a četnost jejich využití v současnosti stále roste. Jednou z příčin tohoto jevu je neodmyslitelně demografický a socioekonomický vývoj a s ním související výzvy a otázky týkající se správy majetku, jeho ochrany a mezigeneračního předání, které přináší.

Založení a vznik nadačního fondu

Vznik nadačních fondů, obdobně jako jiných druhů právnických osob, je dvoufázový s uplatněním registračního principu. Nadační fond tedy vzniká zápisem do nadačního rejstříku. Návrh na zápis podává rejstříkovému soudu zásadně jeho zakladatel, nezmocní-li k tomuto úkonu jinou osobu, jinak správní rada. V případě soupisu zakladatelského právního jednání ve formě notářského zápisu lze o přímý zápis požádat rovněž notáře, který nadační fond do rejstříku zapíše.
Vzniku nadačního fondu předchází jeho založení spočívající v jednostranném právním jednání zakladatele, a to v přijetí zakládací listiny za jeho života (inter vivos) nebo pořízením pro případ smrti, kdy hovoříme o nadačním fondu mortis causa.
Jakkoliv zákon nestanoví určitou minimální výši vkladu zakladatele při jeho založení (na rozdíl např. od nadací), je právě majetek nadačního fondu, jakožto fundace, jeho pojmovým znakem.
Podstatné náležitosti zakladatelského právního jednání jsou specificky pro nadační fond stanoveny v Občanského zákoníku. Zvláštní pozornost přitom doporučujeme věnovat specifikaci účelu nadačního fondu v zakladatelském právním jednání. Jakkoliv při vymezení účelu nadačního fondu není zakladatel nijak zvláště limitován, je účel zcela klíčovým (existenčním) aspektem každého nadačního fondu a způsobu správy majetku, který je do něj vložen.
Zakládací listina je v praxi z důvodu právní jistoty často přijímána ve formě notářského zápisu, ačkoliv z hlediska její formy zákon zvláštní požadavky neukládá. Ve většině případů současně se založením nadačního fondu přijímá zakladatel také statut nadačního fondu, zpravidla v běžné formě, který upravuje podrobnosti týkající se vnitřních poměrů nadačního fondu, jeho fungování, nebo například konkrétní podmínky poskytování nadačních příspěvků.  
Stručnou poznámku si v této části rovněž zaslouží již zmiňované nadační fondy mortis causa. Specifičnost tohoto typu nadačního fondu spočívá v tom, že k jeho založení dochází na základě pořízení pro případ smrti (tj. závěti, dědické smlouvy nebo dovětku). Nezbytnou právní skutečností pro založení nadačního fondu je v tomto případě smrt zakladatele. 

Trvání nadačního fondu

Existence a činnost nadačního fondu po jeho vzniku je neoddělitelně spjata s jeho účelem. Zakladatel může v zakládací listině stanovit konkrétní dobu trvání nadačního fondu, je-li to s přihlédnutím k jeho záměru vhodné. Vzhledem k různorodosti přípustných účelů je povaha činnosti nadačního fondu, včetně doby jeho existence, značně individuální.
Pravidla správy nadačního fondu a jeho majetku jsou proto zpravidla diferencována pro různé okruhy předpokládaných situací do budoucna. Právní úprava nadačního fondu v tomto poskytuje značný prostor pro vůli zakladatele.
Konečně z hlediska podstatných změn nadačního fondu v průběhu jeho trvání zákon explicitně upravuje možnost změny právní formy nadačního fondu na nadaci. S přihlédnutím k charakteristickým rysům nadace podle Občanského zákoníku, bude tato možnost relevantní pro nadační fondy sloužící, alespoň částečně, veřejně prospěšnému účelu.

Zrušení a zánik nadačního fondu

Zánik nadačního fondu je stejně jako proces jeho vzniku dvoufázový. Nadační fond zaniká dnem výmazu z nadačního rejstříku. Zániku nadačního fondu předchází jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace v případech přechodu jmění na právního nástupce nebo jiných případech stanovených zákonem.
Důvody, pro které lze nadační fond zrušit, stanoví specificky pro nadační fond § 401 Občanského zákoníku s tím, že se uplatní rovněž obecné důvody a způsoby zrušení právnické osoby podle § 171 a § 172 Občanského zákoníku.
V prvé řadě se nadační fond ruší uplynutím doby, na kterou byl založen, je-li nadační fond dle svého zakladatelského právního jednání založen na dobu určitou.
Není-li fakticky naplňován účel, ke kterému byl nadační fond založen, může jej zrušit soud.V případě rodinných nadačních fondů by se mohlo jednat o případy, kdy nadační fond trvale neposkytuje téměř žádnou podporu beneficientům, aniž by pro to byl rozumný důvod a jsou-li proto splněny podmínky, nebo nadační fond vykonává výlučně činnost, která s účelem nadačního fondu nijak nesouvisí.
Konečně zákon ukládá správní radě rozhodnout o zrušení nadačního fondu, není-li trvale možné, aby fond plnil svůj účel. Nemožnost dosahování účelu by měla být opodstatněna objektivními skutečnostmi, u nichž je dán rozumný předpoklad jejich trvalé povahy. 
Proces likvidace nadačního fondu po jeho zrušení se řídí obecnými ustanoveními o likvidaci právnických osob. V této souvislosti je vhodné vymezit pravidla pro vypořádání likvidačního zůstatku.

Více na pravniprostor.cz